|
|
Produkce a zpracování drůbeže v české republice
SIAWELA, Saviour
Cílem bakalářské práce je porovnat a porozumět produkčním a zpracovatelským opatřením kombinace rodičů brojlerů a jejich potomků pro žádoucí typ chovu pro komerční chovatele brojlerových kuřat COBB 500 a ROSS 308. Údaje byly získány z Mezinárodního testování drůbeže, státního podniku v Ústrašicích. Testování rodičů hybridů COBB 500 a ROSS 308 se sestávalo z období odchovu rodičů do věku 154 dnů a snášky. Byly provedeny dva výkrmové testy ukončené ve 35 dnech, resp. ve 42 dnech. Výsledky testů naznačily, že kuřata ROSS 308 vykázala vyšší živou hmotnost ve srovnání s kuřaty COBB 500 v období odchovu v rodičovském testu. Nižší spotřeba krmné směsi byla realizována u hybridů COBB 500 v tomto období. Kromě toho byla pozorována nižší spotřeba krmné směsi na den u hybridů COBB 500 během období snášky. Vyšší počet vajec byl vykázán u slepic ROSS 308, ale počet vylíhlých kuřat na 1 nosnici byl vyšší u slepic COBB 500. Vyšší živá hmotnost a nižší spotřeba krmné směsi na 1 kg přírůstku hybridů byly dosaženy u ROSS 308 ve výkrmovém testu do období 35 dnů věku. Na druhou stranu kohoutci obou hybridních kombinací COBB 500 a ROSS 308 měli vyšší živou hmotnost a nižší spotřebu krmné směsi na kg 1 přírůstku. V každé hybridní kombinaci uhynulo během období výkrmu 2,3 % kuřat. U hybridů ROSS 308 byla zjištěna vyšší jatečná výtěžnost a vyšší hmotnost prsní a stehenní svaloviny. Bylo tomu tak proto, že hybridi ROSS 308 dosáhli vyšší živou hmotnost o 14 g během prodlouženého období testu výkrmnosti ve věku 42 dnů. U kohoutků však byla zjištěna vyšší živá hmotnost a nižší spotřeba krmné směsi ve srovnání se slepičkami obou genotypů. Během období výkrmového testu uhynulo 4,6 % kuřat COBB 500 a 5,4 % kuřat ROSS 308 v důsledku nesprávné ventilace, což je velmi důležitý faktor pro dobré životní podmínky zvířat obecně. Diference mezi hybridy COBB 500 a ROSS 308 byla 0,2 % v jatečně výtěžnosti, 7 g v hmotnosti prsní svaloviny a 9 g v hmotnosti stehenní svaloviny.
|
|
|
Ukazatele výkrmnosti u kachen ve vybraném podniku
FULÍN, Ondřej
Cílem bakalářské práce bylo praktické sledování produkčních ukazatelů brojlerového hybrida Cherry Valley SM3 v podniku Smilkov a.s. Sledování bylo provedeno ve dvou stájích s odlišnou technologií výkrmu kachen po dobu 1 roku. Do vážení bylo vždy zahrnuto 1 % z celkového počtu kachen sledovaného turnusu, tj. 32 ks. Výsledky byly analyzovány ze 14 turnusů (7 turnusů z každé stáje) Vyšší živá hmotnost byla dosahována v chovu Smilkov, průměrně 3,52 kg/ks, v chovu Kouty dosahovala průměrná živá hmotnost 3,45 kg/ks. Ve stáji Smilkov byl dosažen také lepší průměrný přírůstek, který byl 83,3 g/ks/den, stáj Kouty měla průměrný přírůstek nižší 81,5 g/ks/den. Stáj Kouty, která má řízené mikroklima, vykázala lepší výsledky v procentu úhynu a spotřebě krmiva. Průměrný úhyn byl 1,64 % a během sledovaného období se zkrmilo 153,3 t KKS. Průměrný úhyn v chovu Smilkov činil 2,87 % a spotřebovalo se zde 165,1 t KKS, rozdíl mezi chovy je tedy 11,8 t krmiva. Konverze krmiva (množství krmiva potřebného na 1 kg přírůstku) v chovu Kouty byla 2,2 kg/1 kg přírůstku, v chovu Smilkov byla zjištěna konverze krmiva 2,3 kg/1 kg přírůstku.
|
|
|
Vliv plemenné příslušnosti na masnou užitkovost býků v konkrétním podniku
Pavlíček, Václav
ABSTRAKT In this work I compared daily gain of intensive fattening beef meat bulls in a chosen farm. I was interested in: incoming weiht, average daily gain and weight during the fattening. Theoretical part points ohter aspects which influence fattening. I studied 3 groups a total of 81 bulls. Mainly these breeds were monitored Charolais, Simmental and Limousine hybrids. Charolais bulls had the highest daily gain which is 2,25 kg/day. The highest slaughter weight was the bull of Simmental. Keywords: daily gain, beef meat, fattening bulls, live weight, purebred breed, hybrid ABSTRAKT V této práci jsem se zabýval porovnáváním přírůstků u intenzivně vykrmovaných býků masných plemen v konkrétním podniku. Objektem vyhodnocení byly následující parametry: hmotnost při naskladnění, průměrné denní přírůstky a hmotnost při průběhu výkrmu. V teoretické části práce jsou zmíněny další aspekty, jež ovlivňují výkrm. Pozorování jsem prováděl na třech skupinách vykrmovaných býků celkovém počtu 81 kusů. Byla sledována hlavně tato plemena, a to charolais, masný simentál a kříženci plemene limousine. Nejvyšší denní přírůstek měli býci plemene charolais, který činil 2,25 kg/den. Nejvyšší porážkovou hmotnost dosáhl býk plemene masný simentál.
|
|
|
Analýza průběhu výkrmu býků českého strakatého plemene
BALDÍK, Rudolf
Český strakatý skot je původním plemenem skotu na území České republiky. Je součástí celosvětové populace strakatých plemen shodného fylogenetického původu, rozšířené, pro svoje vynikající vlastnosti a široké využití, na všech kontinentech. Na celkových stavech skotu v ČR se podílí v současné době přibližně jednou polovinou. Cílem práce bylo sledování přírůstků vykrmovaných býků, se zaměřením na poslední půl rok výkrmu a snahou co nejpřesněji určit inflexní bod výkrmu tohoto plemene za daných podmínek chovu. Dále byli sledovaní býci porovnáni na základě genetického potenciálu, tedy zastoupení krve českého strakatého plemene a podle otce. Býci ve výkrmu jsou pouze z vlastního chovu jako odstávčata od dojených stád. Býci jsou vykrmováni maximálně do věku 24 měsíců a jsou rozděleni do skupin po cca 24ks, podle váhy. Krmivo se jim podává 2x denně, v pravidelných intervalech, míchacím krmným vozem s váhou. Krmivo je tvořeno kukuřičnou siláží, jetelotravní senáží a jadrnou směsí, kterou si podnik vyrábí sám. Zjištěné výsledky neprokázaly statisticky významný rozdíl v porovnání živé hmotnosti před porážkou podle linie otce, podle měsíce narození sledovaných jedinců a ani podle stáří při porážce. Jen při porovnání skupin rozdělených dle zařazení do systému SEUROP, byl prokázán statisticky významný rozdíl na hladině významnosti P0,05 mezi hodnotami živé hmotnosti před porážkou.
|
|
|
Vyhodnocení hmotnosti zvěře ulovené ve vybraných honitbách Konstantinolázeňska
POKORNÝ, Radek
U volně žijící populace jelena siky, srnce obecného a prasete divokého v mikroregionu Konstantinolázeňsko v České republice, byla zjišťována hmotnost nevyvržené zvěře, hmotnost po vyvržení, hmotnost hlavy a distálních partií končetin a hmotnost vnitřních orgánů (srdce, plíce, játra, slezina, ledviny). Byla vypočtena vzájemná ko- relace mezi zjištěnými hmotnostmi. V této práci byl zjišten hmotnostní poměr mezi vyvrženou a nevyvrženou hmotností. U siky byla hmotnost vyvrženého těla 74,03 % z celkové hmotnosti. Vyvržená hmotnost prasete divokého tvořila 78,56 % z celkové hmotnosti a u srnčí zvěře byl tento poměr 76,66 %. Získaná data byla statisticky ana- lyzována na vliv věku, pohlaví a fázi lovecké sezóny na hmotnost. Pro divoká prasa- ta bez rozdílu věku bylo statisticky prokázáno, že s věkem roste tělesná hmotnost. U kolouchů jelena siky bylo statisticky prokázáno, že kusy ulovené do 15. ledna mají menší hmotnost než kolouši ulovení po 15. lednu. Dále bylo pro siku bez rozdílu věku statisticky prokázáno, že samci mají větší tělesnou hmotnost než samice. Další statistiky jsou k nahlédnutí ve výsledcích této práce.
|
|
|
Masná užitkovost u plemene Salers
BÍNOVÁ, Hana
Cílem diplomové práce bylo posouzení masné užitkovosti u plemene Salers chovaného na dvou farmách v odlišných klimatických podmínkách (nadmořská výška). Jedna farma byla v nadmořské výšce 450 m n. m., druhá farma byla v nadmořské výšce 750 850 m n. m. Zhodnoceno bylo 36 čistokrevných plemenic a 87 telat plemene Salers z první farmy a 38 čistokrevných plemenic a 64 telat z farmy druhé. Sledování probíhalo v letech 2014 2016. Průměrný věk plemenic chovaných na farmě v nižší nadmořské výšce činil 8,5 roku a plemenic z druhé farmy 6,3 roku. Průměrná délka mezidobí u plemenic z první farmy dosáhla 392,10 dní, u plemenic z farmy v horské oblasti 492,60 dní. Na obou farmách dosahovaly plemenice při prvním otelení věku tří let (2,8 roku, resp. 2,9 roku). Telata narozená na farmě ve vyšší nadmořské výšce dosáhla vyšších živých hmotností i průměrných denních přírůstků do 210 dní věku. U průměrné živé hmotnosti při narození činil rozdíl mezi skupinami 5,70 kg, ve 120 dnech věku 10,94 kg a ve 210 dnech věku 25,63 kg. Při porovnání živých hmotností měla lepší výsledky telata po přirozené plemenitbě oproti telatům po inseminaci. Byla prokázána vynikající mléčnost plemenic salerského skotu a tím i růstová schopnost telat chovaných i v horských podmínkách Šumavy.
|
|
|
Vliv živé hmotnosti prasat na histologii tukové tkáně
Žalmánková, Nikola ; Okrouhlá, Monika (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Cílem této práce bylo vyhodnotit vliv živé hmotnosti prasat na kvantitu a kvalitu hřbetního tuku a na histologii tukové tkáně. Celkem bylo do pokusu zařazeno 40 ks prasat genotypu PIC, vyrovnaného pohlaví, rozdělených do 4 skupin dle živé hmotnosti
(první = do 104,9 kg, druhá = od 105 do 109,9 kg, třetí = od 110 do 114,9 kg a čtvrtá = nad 115 kg).
Byly sledovány ukazatele výkrmnosti: průměrná denní spotřeba krmiva, spotřeba krmiva za týden, průměrný denní přírůstek a konverze krmiva. Statisticky průkazný vliv byl zjištěn pouze u průměrného denního přírůstku, který rostl s přibývající živou hmotností. Nejnižší průměrný denní přírůstek (990,14 g) měla prasata do 104,9 kg živé hmotnosti, která
vykazovala zároveň nejvyšší konverzi krmiva (2,61 kg.kg-1). Naopak prasata s živou hmotností nad 115 kg a s nejvyšším denním přírůstkem (1159,11 g) měla nejnižší konverzi krmiva (2,49. kg.kg-1).
Dále byl sonograficky sledován růst hřbetního tuku od 4 do 10 týdne věku, a to v bodech A, B a C. Z výsledků měření bylo potvrzeno, že výška hřbetního tuku úzce koreluje
s nárůstem živé hmotnosti.
U fyzikálních ukazatelů sledovaných u hřbetního tuku nebyl nalezen trend v závislosti na živé hmotnosti. Z výsledků měření je zřejmé, že se barva tuku statisticky neprůkazně zvyšovala pouze do živé hmotnosti 114,9 kg. Pokud se týká perforace hřbetního tuku, nejnižší hodnoty byly naměřeny u horního tuku (74,31 N) a dolního tuku (59,61 N) u skupiny s živou hmotností od 105 do 109,9 kg.
Nebyl prokázán významný vliv živé hmotnosti na histologii tukových buněk. Z výsledků měření je však patrný rozdíl mezi horní a dolní částí řezu hřbetního tuku, kdy v horní části řezu byl nejvyšší počet tukových buněk v 1 mm2 (60,27) zjištěn s nejmenší průměrnou plochou tukových buněk u prasat s živou hmotností od 105 do 109,9 kg. V dolní části řezu byl monitorován nejvyšší počet tukových buněk v 1 mm2 (63,80) současně
s nejmenší průměrnou plochou tukových buněk u prasat s živou hmotností
do 104,9 kg.
Ostatní sledované ukazatele nebyly statisticky významné.
|
|
|
ANALÝZA MASNÉHO STÁDA SKOTU V PODMÍNKÁCH EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ
ŠEBELKA, Štěpán
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit výsledky chovu masného stáda skotu plemene Abrdeen Angus chovaného v ekologickém zemědělství ve vztahu k welfare zvířat a zároveň porovnat změnu úrovně užitkovosti po změně systému hospodaření na farmě Angus farma Rančice chovatele pana Milana Šebelky. Sledované období zahrnovalo roky 2005 až 2012. Do hodnocení bylo zařazeno celkem 80 kusů čistokrevných plemenic a 266 kusů telat plemene Aberdeen Angus narozených ve sledovaném období. U plemenic byl zaznamenán počet porodů a délka mezidobí. U telat byla zjišťována živá hmotnost a průměrné denní přírůstky v průběhu růstu. Soubor telat byl následně vytříděn podle roku narození telete, podle pohlaví a roku narození a podle způsobu hospodaření. Data byla statisticky zpracována v programu MICROSOFT EXCEL a vyhodnocena v programu STATISTICA. U plemenic byla délka mezidobí ve sledovaném období nejčastěji od 351 až 380 dní. Ve stádě se nejvíce vyskytovaly krávy na 3. teleti. U sledovaných telat bez ohledu na pohlaví byla zjištěna nejnižší živá hmotnost při narození v přechodném období (37,97 kg). Skupina telat narozených v ekologickém zemědělství dosahovala nejvyšší průměrné hmotnosti při narození, ve 120 dnech tak i ve 210 dnech (38,88 kg, 190,91 kg, 307,81 kg). Nejnižší průměrnou hmotnost ve 120 dnech měla telata narozená v přechodném období (176,93 kg) a ve 210 dnech telata narozená opět v přechodném období (271,56 kg). Nejlepší růstová schopnost od narození do 120 dnů se projevila u skupiny telat narozených v ekologickém zemědělství (jalovice - 1,177 kg, býci - 1,353 kg ), oproti nejnižšímu průměrnému přírůstku zaznamenaného v přechodném období (jalovice - 1,091 kg, býci - 1,215 kg). Průměrný denní přírůstek od 120 do 210 dnů byl nejslabší v přechodném období (jalovice - 1,082 kg, býci ? 1,233 kg) a nejsilnější v ekologickém zemědělství (jalovice - 1,253 kg, býci ? 1,343 kg). Intenzita růstu od narození do 210 dnů byla nejslabší v přechodném období (jalovice - 1,074 kg, býci ? 1,154 kg) a nejsilnější v ekologickém zemědělství (jalovice - 1,209 kg, býci ? 1,347 kg). V systému ekologického zemědělství bylo dosaženo statisticky lepších výsledků užitkovosti (živá hmotnost, intenzita růstu) oproti konvenčnímu systému hospodaření.
|
|
|
Analýza masného stáda skotu chovaného v ekologickém systému hospodaření
TOMKOVÁ, Kateřina
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit výsledky chovu masného stáda skotu plemene Abrdeen Angus chovaného v ekologickém zemědělství ve vztahu k welfare zvířat a zároveň porovnat změnu úrovně užitkovosti po změně systému hospodaření na farmě Angus farma Rančice chovatele pana Šebelky. Sledované období zahrnovalo roky 2006 až 2011. Do hodnocení bylo zařazeno celkem 65 kusů čistokrevných plemenic a 204 kusů telat plemene Aberdeen Angus narozených ve sledovaném období. U plemenic byl zaznamenán počet a průběh porodů, věk plemenic při vyřazování a důvody vyřazování plemenic. U telat byla zjišťována živá hmotnost a průměrné denní přírůstky v průběhu růstu. Soubor telat byl následně vytříděn podle roku narození telete, podle pohlaví a roku narození, podle pořadí narození, podle otců a podle způsobu hospodaření. Data byla statisticky zpracována v programu MICROSOFT EXCEL a vyhodnocena v programu STATISTICA 7 CZ. U plemenic bylo ve sledovaném období 94,12% spontánních porodů bez asistence ošetřovatele. Porod s pomocí proběhl pouze u, 4,41% porodů. U sledovaných telat bez ohledu na pohlaví byla zjištěna nejnižší a nejvyšší živá hmotnost při narození v roce 2007 (36,81 kg, 38,77 kg). Skupina telat narozených v roce 2010 dosahovala nejvyšší průměrné hmotnosti jak ve 120 dnech tak i ve 210 dnech (192,27 kg, 309,04 kg). Nejnižší průměrnou hmotnost ve 120 dnech měla telata narozená v roce 2009 (168,96 kg) a ve 210 dnech telata narozená v roce 2008 (262,31 kg). Nejlepší růstová schopnost od narození do 120 dnů se projevila u skupiny telat narozených v roce 2010 (1,409 kg) oproti nejnižšímu průměrnému přírůstku zaznamenaného v roce 2009 (1,099 kg). Průměrný denní přírůstek od 120 do 210 dnů byl nejslabší v roce 2009 (1,171 kg) a nejsilnější v roce 2010 (1,412 kg). Intenzita růstu od narození do 210 dnů se pohybovala v rozmezí 1,071 kg (2008) až 1,377 kg (2010). V systému ekologického zemědělství bylo dosaženo statisticky lepších výsledků užitkovosti (živá hmotnost, intenzita růstu) oproti konvenčnímu systému hospodaření.
|
|
|
Vyhodnocení sledovaných ukazatelů u masného stáda skotu.
CIMBURKOVÁ, Pavla
Bylo sledováno stádo masného plemene skotu Aberdeen Angus v podhorské oblasti Novohradských hor v letech 1992 - 2007. Základní stádo tvořilo celkem 117 plemenic a 814 kusů telat. Byly sledovány ukazatele masné užitkovosti u telat a reprodukce plemenic. Byl zjištěn významný vliv roku, měsíce narození, pohlaví, pořadí otelení, způsob reprodukce a otce na ukazatele růstu telat.
|
host ::
RSS.